Je neplatenie za audioknihy kradnutím?

Pred necelým mesiacom som takmer hodinu vyklikával na YouTube hlásenia o nelegálnom obsahu. Na mnohých kanáloch som našiel tituly, ktoré patria našim vydavateľom, predávajú sa a nemali tam zdarma čo robiť. Celý čas som premýšľal, aký to má význam pri takom množstve, ale nedalo mi nedokončiť to. Z princípu.

Keď som bol mladší, zažil som ako mladý chalan na bicykli vytrhol v pešej zóne chlapovi mobil z roky a chcel s ním utiecť. Bol som blízko, priskočil som a chlapovi pomohol chalana zadržať a počkať na políciu. Premýšľal som pri tom, či to má význam, pri takom množstve podobných ľudí medzi nami. Nedalo mi to ale. Vypovedal som na polícii a neskôr aj svedčil na súde proti nemu. Z princípu.

Žijeme v dobe, kedy sa mnohé hmotné veci postupne nahrádzajú nehmotnými. Miesto strojov a náradia využívame počítače a programi. Zobrať počítač, podobne ako zobrať stroj z pracoviska, každý chápal a chápe ako krádež. Podobne aj s náradím. Nikto nezobral domov takéto vybavenie s pocitom, že je to tak v poriadku. A pri software, čo je len iná digitálna komodita podobná tej našej (audioknihám) to zrazu mnohí nechápu. Alebo chápať nechcú.

A pritom je to rovnako náradie ako to hmotné.

Považovanie digitálneho obsahu, alebo digitálneho tovaru za niečo, čo netreba zaplatiť je veľmi nebezpečný precedens. Náš život sa z fyzického sveta z veľkej časti preniesol do digitálneho.

Ak začne byť všetko digitálne považované za voľné, kde tomu bude koniec?

Nikto slušný nezoberie z kancelárie šanón so zmluvami či kartotéku s osobnými údajmi. Prečo by malo niečo iné platiť na digitálne dokumenty, či internú databázu kontaktov? Alebo na knihu v kníhkupectve v porovnaní s audioknihou na internete?

Rozdiel je len v tom, že jedno je hmotné a druhé nehmotné. Inak sú to v podstate rovnaké veci. Majú svoju hodnotu, výrobnú a teda aj predajnú cenu. Neplatiť za ich nadobudnutie je kradnutie. Či už ide o skrutkovač, počítačový software, hudobné CD alebo digitálnu audioknihu.

Nech sa na vec pozeráme z akéhokoľvek uhlu, ak nechceme vidieť, že kradnutie je kradnutím nech je tovar v akejkoľvek forme, pozeráme sa cez veľmi pokrivenú optiku.

Ako spoznáme čo áno a čo nie

Mnoho ľudí povie, že netušia či to čo našli na internete a sťahujú, by mali aj platiť. Ako majú spoznať, že to nie je v poriadku?

My ľudia sme veľmi schopní vnímať veci, aké naozaj sú. Len musíme chcieť.

Keď nám na ulici začne niekto ponúkať niečo zdarma, alebo za neporovnateľne nižšiu cenu ako je tá očakávaná, spozornieme. Cítime, že niečo nie je v poriadku, zmeníme smer a dávame od takých vecí ruky preč. To isté sme schopní vnímať aj na internete. Stačí nám zmeniť stránku a dať ruky od takého obsahu preč. Len musíme chcieť.

Zdieľaj článok

8 komentárov

  1. Iwik
    12. apríla 2017 @ 11:44

    Jak pravdivé a smutné :(. Bohužel, snad se společnost změní. Každý by měl začít řešit tento problém od sebe a soustředit se na to, co na internetu dělá. V tomto prostoru bychom se měli chovat stejně jako v realitě. Když už na takovéto věci ve skutečnosti nesáhneme, co nás opravňuje dělat to na internetu?

    Reply

  2. Kamil
    12. apríla 2017 @ 12:20

    Také nechápu, kde se v lidech bere myšlenka, že když ukradnou duševní vlastnictví, tak vlastně nikomu žádná škoda nevznikne a nic se neděje. To je navíc masírováno přesvědčením, že co je na internetu, je zdarma (kde se to vzalo, to také nechápu). O výmluvách typu „ta hra za 60€ nestojí, nejsem blázen, tak si ji ukradnu“ ani nemluvím (když ta hra za to nestojí, tak od ní dej ruce pryč).

    Možná, že audioknihy trochu dojíždí na naše podmínky a neoblíbené „výpalné“, které u nás postavilo stahování (lidově řečeno) MP3 do pozice legální věci. Jenže u hudby se díky výpalnému peníze rozdělí přes různé organizace OSA apod. mezi hudebníky, zatímco u audio knih nic takového (naštěstí) neexistuje a stahování je tak podle mě jednoznačně nelegální.

    Reply

  3. MarekMotor
    13. apríla 2017 @ 11:12

    Ono to celé začíná u hudby. Já si ještě pamatuji doby, kdy se kopírovalo na magnetofonové pásky a nikomu to nepřišlo divné. Bylo obvyklé, že si lidé mezi sebou půjčovali desky a kazety, hudba se šířila (navíc, Plastic People v Supraphonu tehdy fakt neměli) a byla-li k sehnání, kupovala se.
    Dneska je technologie dál, takže se stahuje. OK, pro autory a vydavatele dlouho neřešitelná a neřešený problém. U hudby a filmů už zainteresovaní ale pochopili, že je potřeba změnit obchodní model, takže za nepřemrštěné měsíční předplatné lze poslouchat cokoli (osobně využívám Google Play a pokud se mi album hodně líbí, prostě si ho koupím, abych ho měl).
    U software už dneska jede většina firem také v rámci předplatného. Díky tomu tzv. pirátství (zde upozorňuji, že stahování digitálního obsahu s výjimkou software je na rozdíl od zpřístupnění v ČR legální) rok od roku o nějaké to procento ubude.
    U audioknih, které jsou svou povahou specifické, se bezesporu vyplatí poskytnout část obsahu zdarma pro posouzení. Dobře to má vyřešená Audiotéka, o něco hůře Audiolibrix (Audiotéka poskytuje u standardně dlouhé audioknihy 50 minut zdarma, zde, jak víme, u některých titulů několik prvních kapitol den po dni, možná by bylo účelné inspirovat se u konkurence. U většiny titulů ale krátká ukázka u neprověřených autorů či interpretů řadě lidí nestačí).
    Navíc platí, že audioknihy vydané na CD jsou po půlročním hájení k dispozici například v Městské knihovně, stejně jako tištěné tituly. Je navštěvování knihovny krádeží???
    A pak ještě jedna věc k zamyšlení – co takový Radioservis, který prodává již jednou zaplacené, tedy koncesionářskými poplatky financované rozhlasové nahrávky?
    Každopádně si audioknihy ve velké většině kupuji, případně si na ně vypíšu nějakými těmi recenzemi, sem tam provedu hanebnou krádež zapůjčením CD v knihovně, dokonce se mi povedlo několik audioknih vyhrát a myslí na mne i samotný Ježíšek. A ano, i já jsem si jich několik stáhl. Například Adler-Olsenovu Ženu v kleci, kterou jsem někde v polovině poslechu zakoupil a audioknihy tohoto autora nakupuji bez váhání jakmile vyjdou. Dominika Dána jsem nakonec také objevil díky tomu, že jeho dvě audioknihy byly k dispozici zdarma. Vydavatel zjevně věděl, co dělá.
    Zkrátka se domnívám, že celá problematika je mnohem složitější, než se uvádí v článku.

    Reply

    • Ivan Sabo
      14. apríla 2017 @ 22:33

      Problematika nie je zďaleka tak zložitá Marek. CD do knižníc idú legálne a ich požičiavanie je teda legálne. Nahrávky do Spotify/Google Play a pod. idú tiež legálne s rozhodnutím vydavateľa, čiže zasa je to legálna cesta. Nie výnosná, ale to je vecou každého sa rozhodnúť čo áno a čo nie.

      Sťahovanie obsahu, ktorý je nelegálne umiestnený na internete môže byť v očiach zákona „legálny“, ale je to podobná legalita ako kúpiť vŕtačku na parkovisku pri OBI od zlodeja. Ako kupujúci nerobíme nič nelegálne, lebo my sme nič neukradli a len kupujeme tovar ktorý nám niekto ponúka, ale nemení to nič na tom, že sa dobrovlne stávame článkom kradnutia.

      Čiže stiahnuť film, hudbu, audioknihu z Torrentov, Chavezu, Uložto a podobných portálov síce nie je z pohľadu práva nelegálne, no v celom cykle je zakomponované okrádanie, nech si to človek ospravedlňuje čím chce.

      Ospravedlňovanie tým, že Radioservis predáva niečo čo už mal zaplatené koncesionármi tiež nie je dostatočný dôvod na to, aby ľudia kradli nahrávky iným vydavateľom. Za to, že mňa okradne predavač v Tescu nemám implicitný nárok okrádať ja všetky predajne potravín v krajine, no nie?

      Chápem, že táto diskusia je komplexná a každý má na ňu nejaký názor.

      Ak si môj sused kúpil pred rokom kosačku na trávu, ktorú za malé drobné požičal už celej ulici len mne nie, mi nedáva žiadne právu mu tú kosačku ukradnúť. A ani žiadnemu ďalšiemu susedovi, ktorí sa rozhodli, že zainvestujú a kúpia si kosačky taktiež.

      Reply

      • MarekMotor
        4. mája 2017 @ 11:10

        Ale vždyť já s Vámi vcelku souhlasím, jen se snažím tu problematiku zasadit do širšího rámce.
        Ještě bych zmínil dva aspekty: pokud zakoupím papírovou knížku či audioknihu na CD, mohu je bez problémů prodat, věnovat, vyměnit s kamarádem, ale u digitálního obsahu tuto možnost nemám (sociální DRM).
        A druhou věcí je samotný obchodní model. Podobnou možnost (výměna, prodej) nemám ani u e-knih (znovu sociální DRM), ale například ereading.cz nabízí za poplatek v řádu 1/4 ceny knihy její vypůjčení na dobu 14 dnů. Přečtu si a líbí-li se mi, zakoupím (většinou v papírové podobě, jsem staromilec), nelíbí-li se mi, přijdu o bagatelní částku.
        Rozhodně nijak zvlášť neobhajuji neautorizované stahování digitálního obsahu (opět připomínám, že stažení JE legální, z pohledu zákona tedy nejde o krádež), vždy jsem chválil Audiolibrix za na české (a asi i slovenské) poměry revoluční systém kreditů, které znamenají solidní slevu z původní ceny, ale zdá se mi, že o ideálním obchodním modelu je do budoucna potřeba ještě přemýšlet.
        Přeji hezký den!

        Reply

  4. beru
    14. apríla 2017 @ 10:28

    V samej podstate to ista forma kradeze je. Je tu cely team ludi od autora az po,,,a vlozili do toho isto iste vela….
    Suhlasim ale aj s MarekMotor. Realne je to zlozitejsie
    Kupujem. Nekupit nemozem. Na to mam knihy az prilis rada.Musim ich mat. Je to jedno ci je tlacena alebo v audio.
    Ale takisto popravde, ak na nieco narazim na nete, stiahnem, nie ze nie. Priznavam sa. Hodte do mna kamenom ak..
    Je to ako s tlacenymi knihami.Kupim si, porozpravm o nej niekomu, nasledne poziciam a ta kniha ide dalej a dalej z ruky do ruky…uz sa to neda ani sledovat kde skoncila, a nevrati sa mi….
    Premiera filmu, potom len v kinach, potom v televizii len na istych kanaloch, potom to premietaju vsade pre siroku verejnost…..
    Casom vsetko straca na vahe/cene….
    Realne istemu sledu udalosti sa zabranit neda.

    Reply

    • Ivan Sabo
      14. apríla 2017 @ 22:47

      Áno, všetko časom stráca na hodnote, no to stále nedáva ľuďom právo kradnúť. V tom prípade by sme mohli v antikvariáte zobrať čo len chceme a nezaplatiť, na parkovisku si odomknúť a odísť na cudzom starom aute…

      Ak si kúpime knihu, CD, DVD… a požičiame ju ďalej, nekradneme. Ak si kúpime knihu, rozkopírujeme ju a rozdávame kópie či ich dokonca predávame, je však už niečo úplne iné.

      Ak si kúpime audioknihu a potom ju dáme počúvnuť manželke či deťom, nekradneme. Ak ju skopírujeme na internet a necháte voľne či úplatne sťahovať ľuďom, je už úplne iná záležitosť.

      Ako píšete na začiatku. Na produkcii sa podiela mnoho ľudí a všetkých treba platiť. Ak k platbe nedochádza, nie je za čo platiť nové projekty, nevznikajú nové audioknihy, fanúšikovia strácajú záujem… ale to už je úplne iná téma. Aj keď v živote všetko so všetkým súvisí.

      Reply

  5. smu
    15. apríla 2017 @ 08:57

    tohle je fakt těžký. nové audioknihy kupuju, nějaké starší stahuju, sem tam nějakou vyměním s kamarádkou – koupí ona, koupím já a vyměníme si je. problémem, proč lidi stahujou a nekupují, je podle mě cena. jak u knížek, tak u audioknih. 200 – 300,- za to, že si poslechnu knížku, je totiž dost. když jste student, důchodce, nebo mladá rodina s dětma. já je teď kupuju, protože na ně prostě mám a můžu si je dovolit. a mám ráda, když jsou dobře načtené a uvědomuju si, že to něco stojí. ale když půjdu po té podstatě, tak bych často audioknihu nemusela vlastnit navždy, stačí mi si ji poslechnout a potom už bych ji mít nemusela. jako když si nekoupím knížku, ale půjčím si ji v knihovně. takže by mi vyhovovaly nějaké digitální „výpůjčky“ – třeba za 50,- na týden – a potom by mi audiokniha z pc nebo mp3 mohla klidně zmizet. ale to by nejspíš chtělo nějakou novou technologii.
    kupování audioknížek zdar! 🙂

    Reply

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Audioknihy

Audioknižný experiment: Vybrali sme najlepšie audioknihy z obľúbených žánrov

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úlohu vybrať zo svojho obľúbeného žánru jedinú jednu audioknihu, ktorú by odporučili odvážnemu jedincovi ochotnému prebádať dosiaľ nepoznaný žáner. ...
Pokračuj >
Audioknihy

Veľký audioknižný prieskum 2023

Veľký audioknižný prieskum 2023 a súťaž o 22 audiokníh. Vyplňte dotazník. Pomôžete zmapovať trendy na trhu audiokníh a ešte môžete vyhrať audioknihy.
Pokračuj >
Umelá inteligencía Technológie

Umelá inteligencia: už ste sa s ňou stretli?

Umelá inteligencia, ChatGPT, AI. Pojmy, ktoré na nás skáču zo všetkých strán, veľmi im nerozumieme, ale podľa všetkého je to niečo skvelé a zároveň desivé. ...
Pokračuj >