Mám čtyři děti: deset, devět, pět a jeden rok. Tři z nich mám doma a jsem jim tatínkem standardního typu. To pětileté jsem krátce po …

Na podobně formulovanou otázku našeho Velkého audioknižního průzkumu jste nejčastěji odpovídali, že posloucháte vždy sami. Sdílený poslech mluveného slova totiž není vůbec obvyklý. Proč ale? …

Nevím, jestli to tak máte taky, ale já měl v dětství problém s tvorbou určenou pro děti. Přišlo mi, jakoby se dospělí předháněli v tom, …

Minule jsem se zde v jakémsi desateru snažil shrnout svou představu o dobré audioknize. Pohybuji se v oboru dost dlouho na to, abych si nedělal iluzi, že moje audioknižní preference budou stoprocentně souznít s názory jiných. Spíš jsem si myslel, že způsob zvukového zpracování většinu posluchačů netrápí a že se zaměřují především na obsah. Mile mě tedy překvapily reakce čtenářů – nečekal jsem je. Je vidět, že audioknihy jsou natolik široká oblast, že v ní mají prostor nejen různé tvůrčí přístupy, ale mohou se v ní formovat i různé skupiny fanoušků, z nichž každá má ráda audioknihy trochu jinak.

Jako dlouholetý posluchač mluveného slova jsem si časem vytvořil kritéria, podle nichž posuzuji úroveň audioknih. Je jich dost a jsou docela přísná, ale rozhodně ne nereálná. Tituly, které je všechna splňují, existují. Proč se tedy spokojit s průměrem?

Pokusil jsem se sestavit deset bodů určených audioknižním vydavatelům. Původně jsem je nazval Desaterem přikázání, pak jsem ale zjistil, že podobný pamflet už kdysi Kdosi sepsal, a proto jsem název trochu poupravil. Nedělám si naději, že si je vydavatelé nechají zarámovat a pověsit nad svým pracovním stolem, či že se jimi budou dokonce řídit. Pokud ale zaseju alespoň semínko, může z něj časem vyrůst krásný audioknižní strom.

V Audiolibrixu platím za toho „co má ty děti“. Je pravda, že jsem v našem týmu v tomto ohledu nejplodnější, a i když se mě Ivan snaží dohnat, troufám si tvrdit, že alespoň pro několik následujících let je mé prvenství neotřesitelné. Zejména, když někteří kolegové mají z dětí až panickou hrůzu. A právě Petra mě požádala, abych se pokusil napsat něco o tom, jak se posluchačství audioknih mění s přechodem svobodného a nevázaného člověka v usedlého a zodpovědného rodiče. Vysmál jsem se jí, ale když začala plakat, škemrat a bušit pěstičkami do podlahy, slíbil jsem jí to. Budiž tedy tento článek opožděným dárkem mé milé malé kolegyni Petře k Mezinárodnímu dni dětí.

Digitální distribuci audioknih, tedy jejich šíření a prodeji výhradně prostřednictvím internetu, nelze upřít zásadní zásluhu o současný rozvoj audioknižního trhu. Díky ní mohou dnešní posluchači …

Už počtvrté budou letos předávány výroční ceny Audiokniha roku. Ve Velkém sále veletrhu Svět knihy Praha budou 12. května oceněni tvůrci a interpreti za svou práci na titulech, které byly vydány v loňském roce. Ohlédněme se u té příležitosti za uplynulými ročníky a zaměřme se na stěžejní momenty v historii ocenění.

Otázka „co je to ta audiokniha“ zaznívá i přes několikaletou intenzívní osvětu vydavatelů, prodejců i odborných publicistů stále v různých obměnách a z různých úst. Ptají se jak neznalí, tak posluchači nováčci, ale i ti zkušenější. Odpověď přitom není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.