Snaží sa starať o to, aby vôbec ľudia vedeli, že nejaký Audiolibrix existuje. Vo voľnom čase ale pred ľuďmi uteká do Kosmíru alebo Ketterdamu. Hlavne sa jej nepýtajte na Brandona Sandersona, pokiaľ nemáte aspoň hodinu voľného času. Večery najradšej trávi stalkovaním Marka Mansona, Ryana Holidaya, alebo Toma Bilyeu. A často sa jej zdá, že sa kamaráti s Ryanom Reynoldsom a Blake Lively. Raz snáď…
Líbila se vám jedna audiokniha? Tu druhou si taky zamilujete! A my vám řekneme proč. Dnes je řada na už osmnáctou část našich doporučení na základě některých podobností a vlastního úsudku. Pokud doma sedíte a zoufáte, protože jste si poslechli tohle a tohle, ale ne a ne najít něco podobného, co by vás stejně potěšilo, přišli jste na pravé místo! My se o vás postaráme 🙂
Pan Kaplan má stále třídu rád
Revizor a Pan Kaplan mají spoustu společného – hlavně ten úžasný humor vznikající v groteskních situacích. Obě považuji za nadčasové (audio)knihy a zároveň jsou mými nejoblíbenějšími „komediemi“ (to se také počítá jako společný prvek!). Hlavní roli v obou dílech má jednoznačně člověk a jeho schopnosti i neschopnosti – a ač jsou dějově odlišné, podstata bude pořád stejná. Zpět ke zmiňované nadčasovosti – děj obou (audio)knih se už odehrál před nějakou dobou (v případě Revizora trochu delší), a přesto si v jednotlivých postavách dokážete najít lidi kolem sebe, případně principy, které ještě dnes fungují. Při Revizorovi se smějete nádhernému vykreslení lidských postav a často jejich hlouposti. A podobně je tomu i u pana Kaplana. Nesmějete se tam ale postavám, nýbrž s nimi. Jde o audioknihy, při kterých si odpočinete, od srdce se zasmějete a při konci poslechu máte pocit, že vám to i něco dalo. A co už byste od takové audioknihy chtěli jiného, že? Pan Kaplan je navíc v překladu veledílem překladetele samotného – původně šlo o dospělé studenty na večerních lekcích angličtiny, jazykové vtipy by se tudíž úplně ztratily. V překladu je děj našroubován na češtinu a v překladu tak vznikly skvosty jako „jednotné číslo – nemoc, množné číslo – nemocnice“, a tak podobně. Už si ji budete muset poslechnout sami, abyste ji dokázali ocenit 🙂
Analfabetka, která uměla počítat
Když přicházel Jonasson se svým prvním románem – Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel – ze všech stran jste mohli slýchat, že jde o dalšího Forresta Gumpa. Přirování v literatuře jsou většinou ošemetná, protože buď stavějí dílo do nesmyslné konkurence. Nebo potom samotného člověka nutí ke srovnáním a může se dozvědět, že vůbec nečte/neposlouchá něco, co čekal. Každopádně v tomto případě není srovnání mimo mísu. Těžko totiž budete hledat další díla, kde byste měli sympatického hrdinu, o kterém si polovina myslí, že je chytrý, druhá polovina ho považuje za roztomilého hlupáka (ano, už jak jsem to napsala, vzpomněla jsem si na Švejka – ale Švejk je něco jiného, Švejk je dle mého typický Čech a jako takový vůbec není hloupý…jen umí řádně využít jakékoli situace a zrovna nejpracovitější také není, že). Zpět k Analfabetce – ta se totiž podobně jako Forrest dostane do pěkné řady neobvyklých a absurdních situací, ze kterých vždy dokáže vytěžit to nejlepší. Podobný je i střídavě přátelský a suchý typ humoru, který si prostě oblíbíte, i kdybyste nechtěli. Pravda je jednoznačná – pokud milujete Forresta, Nombeko musíte dát minimálně šanci a nesrovnávat. Vychutnejte si jiný příběh, ale styl vyprávění, postavy i humor zkrátka způsobí, že si ho užijete.
Zdieľaj článok
Audioknižný experiment: Vybrali sme najlepšie audioknihy z obľúbených žánrov
Veľký audioknižný prieskum 2023
Umelá inteligencia: už ste sa s ňou stretli?